Každý z nás si něco přeje, a každý si podvědomě s někým povídá. Teda aspoň myslím, jinak jsem v tom sama. Tohle já mám s hvězdami, občas si s nimi povídám a doufám, že něco změní, když pak nějaká spadne, je mi ji tak trochu líto, ale mám pocit jako by padala pro mně a šla udělat to,co jsem si přála. A nejsem vždycky takhle sentimentální, někdy v nich vidím partu holek co jen čeká až jim řeknu něco nového, pak se chychotají a žádná nespadne. Dobře jsem sentimentální, přiznávám..
Možná jen čekám na tu hvězdu co byl u ní naposledy spatřen Malý princ, jen pro to abych věděla co se ním stalo.
A nebo jsem možná pořád ještě malá holka co si povídá s hvězdami, jen protože má pocit, že ji někdo poslouchá...
to nechces
OdpovědětVymazatJe to hezké. Mně v hlavě zní tolik dohadů a odpovědí a zákazů, příkazů ...
OdpovědětVymazatHvězdy zní pohádkově a takhle jsem je nikdy nevnímala, napsala jsi to moc hezky.
Hvězdy tu pro tebe budou už napořád. :)
Krásně napsané, děkuji :)
VymazatKrásně jsi to napsala, Šárko!
OdpovědětVymazatKdyž mi je smutno, vysílám k nebi svá přání (prosby, modlitby, sny) a alespoň na chvíli se mi uleví. Jako kdyby mi hvězdy dodaly sílu zkusit se s tím znovu poprat.
Takže ne, nejsi v povídání s hvězdami sama :-).
Ahoj :-) ráda sleduji tvůj blog, a proto jsem ti na mém blogu věnovala ocenění Liebster Blog Award zde http://chickwithkick.wordpress.com/2013/08/25/liebster-blog-award/ :-).
OdpovědětVymazat