13 září 2016

Je čas zpomalit?



Stojím před zrcadlem a smejvám si poslední nánosy makeupu. Jsem unavená, celé tělo se mi chvěje a mám pořád ještě kocovinu z předešlýho dne. Musím si dát pauzu. Tohle už dál nevydržím. Dívám se na hodinky je přesně jedenáct večer, po třech týdnech snad nikdy nekončící jízdy, jsem doma před půlnocí. 

Za poslední měsíc se toho stalo tolik, že se mi to všechno slejvá do jednoho. Nikdy jsem nezažila tak intenzivní dny, jako právě tyhle. Někdy prostě máte kolem sebe zábavy tolik, že zapomenete taky odpočívat. 
Blížící se víkend sebou nese sliby o klidných večerech na gauči s knihou v ruce.
 Najednou je neděle chodím bosá po Praze ve tři ráno a v šest pak vítám Palmovku. jsem šťastná a hrozně unavená, jdu spát. Za dvě hodiny mi zvoní budík. 

Teď sedím si na gauči a vím, že dnes je ten den. Den kdy musím zpomalit. Mít přátelé je skvělá věc, ale někdy je to pekelně náročný.


A pak si uvědomíte co jste napsali a zjistíte, že konečně žijete. Díky.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za všechny komentáře!