01 prosince 2016

Jak jsem se zamilovala





Přála jsem si, abych si z kolegů v práci nevytvářela přátelé, když pak v té práci skončíte, bolí to stokrát víc.

Když mi před půl rokem v mejlu přistál email od Jirky, jestli nechci zkusit pracovat pro Expando, velké naděje jsem tomu nedávala. Pamatuji si jak jsem scrollovala jejich stránkou a nechápala, co bych v takové firmě dělala. Po pohovoru mě to celé pohltilo, Jirka to prostě umí. Od prvního dne jsem si byla jistá, že jsem tam kde mám být. 

Do práce jsme chodila s úsměvem a vždy se něco nového naučila, od rozdělování feedu pro klienta, vaření krupičky pro celej kancl, až po držení třech šanonu společně s nákupem v jedné ruce a mobilem u ucha v druhé ruce.  Zamilovala jsem si jednotlivé lidi, zamilovala jsem si chvíle, když kluci přišli ze schůzek a vyprávěli, zamilovala jsem si naše rituály v podobně čtení horoskopu před začátkem dne a páteční poslouchání retro hudby. Milovala jsem zvuk počítače, který říkal co se kdy prodalo, i když jsem se vždycky hrozně lekla. 
Po čase jsem kanclu začala říkat domov. 
Byla to neuvěřitelně bláznivá, krásná a velmi poučná půlroční párty, nikdy jsem nezažila to, co v Expandu. Pracovat s lidma, který miluju na projektu, kterýmu všichni věří. Každý den mě nabíjel obrovskou energií. Trávili jsme spolu 24 denně, 7 dní v týdnů a to do slova, bez přehánění. 

Teď se to všechno změní, ale ty lidi, ty mi snad zůstanou, protože tady jsem nezískala jen skvělé kolegy, ale hlavně přátelé.

Děkuju


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za všechny komentáře!