09 března 2013

Když venku pršelo


Jako vášeň, která hasne v kouři,
namačkaná bez ostychu, v zastup živočichů,
jako jas dálkových světel,
jako nad talířem večer mi mizíš.
a mizíš někde v dáli,
jsi láska, co mě škrtí, já na pokraji smrti,
ve svém paralelním světě
toužím po odvetě a křičím.


3 komentáře:

  1. slyšíš ještě?...
    Slova jsou jak kapky deště...
    Pěkná to fotka ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Oh, KRyštofové, to já můžu. ^^ Fotka moc povedená.

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny komentáře!

Follow by Email