Jsou chvíle (třeba jako tahle), kdy se musíte vybrečet, jet tramvají na konečnou, třeba o půlnoci a vybrečet se, být na chvíli sám a jen proto, aby jste zjistili, že jste vlastně hrozně šťastný, že všichni okolo vás jsou šťastný a na tu chvíli kterou teď prožíváte jste čekali hrozně dlouho. Ta lavina emoci, srdce tluče, ale vše je tak, jak má být.
.jpg)
Pěkné, podobných momentů zažívám spoustu, naposledy tento týden. Občas je těch emocí tolik, že člověk musí upustit, třeba i v tramvaji ;-) pěkný den bára.kára blog
OdpovědětVymazatPěknej text a fotka!
OdpovědětVymazat